Název

Vysoké Tatry (28.12.18- 2.1.19)

Popis

28.12. Odjezd v 1 ráno z Pardubice do Popradu, dále autobusem do Lysé Polany. Od záčtku hlášena lavinová 3. První ledy mokré, tak jsem šli dál, že si je necháme namrznout :D a pak se vrátíme. Spíme v lezeckém tábořišti (2,5 E/os) v České dolině. Pozdě vyrážíme na Vých. Vysokou, po všemožném bloudění a brodění se sněhem i se sněžnicemi, končíme zhruba u Zamrznutého plesa. další den se balíme a vracíme se k ledům-jsou ještě víc roztáté. Mrázkův led je v obležení, tak se dokopávám k lezení vedlejšího, spíše, mixu. Do poslední (3. délky) si beru pouze 3 šrouby, takže to nezvládám dolézt a slaňuji po tmě přes Abalakovy hodiny. Spíme v přístřešku pod ledy. Od rána silně sněžíme a my se celý den plácáme na Mrázkově ledu. Večer jdeme slavit Silvestr do Lysé Polany, kde i spíme. Ráno (1.1.krátce po 6 té) vyrážím na přechod Mengusovského štítu, krásně svítí hvězdy. K Morskiemu oku docházím v 8:30. Mengusák je v mlze. Od Czarneho stavu pokračuji po zelené většinou zapadlý do půl pasu ve sněhu. Moc si to uživám, všude kolem stěny se závoji ze sněhu a úžasné ticho, jen občas přerušené skialpinisty vyskytujícími se v okolních dolinách. Sněhu stále přibývá a začínám se trochu bát lavin. Po odtržení menší desky se rozhoduji k ústupu zhruba v 1900 m.n.m.. Zhruba za půl hodiny se vyjasňuje, nad Mengus. š. je azurová obloha a všechny okolní štíty jsou jak na dlani. Sedím a nevěřím svým očím. Všude kolem zmrzlé jeřabiny a sem tam přelétné ořešák. Fotím jak divý, koukám se na Žabího koně na kterém jsem byl s Beou, Bobrem a Lucií v létě. Odcházím za kluky, lezoucími na Kaskádách. Po cestě se mi naskýtá jeden z nejimpozantnějších pohledu na Gerlachovský štít a Vysokou. Po 20. odjíždíme z L. Polany do Štrbského plesa, kde spíme v tunelu, po cestě Fanda ztratil čest, když si nedal 10- hamba mu . Ráno je mlha, sněží a fouká relativně silný vítr. Všichni vyrážíme na těžko k vodopádu Skok. Po cestě ztrácíme nejprve Fandu a následně batohy. Se skákajícím sněžným Bobrem ke skomu dorážíme. Ledy sice jsou, ale pod sněhem. Vymýšlíme novou lezeckou disciplínu DSS ( deep snow solo)- stále ve hledání pionýrské oblasti. X hodin zevlíme na vlak. zastávce a následně se přesouváme do Liptovského Mikuláše, kde po 1,5 hodinové obchůzce míst s padlými komíny, koříme s Bobrem komín nejblíž nádraží. Chybí první díl žebříků, tak vytahujeme své gymnastické znalosti- nejprve dělám Bobrovi stoličku a následně, po několikrát hozených zádách do sněhu, se vytahuji za jeho nohu na první špryncli. A to je vše.

Nastavení